Podle údajů místních pamětníků byl požární sbor v obci Ješetice založen v závěru roku 1923 a oslavil tedy v roce 2013 – 90 let svého trvání. Založili jej majitelé rolnických usedlostí na popud. Frant.Kadlece, rolníka z Hlaváčkovi Lhoty, k ochraně svých majetků proti požárům. Jména zakládajících členů: Frant.Beran, majitel rolnické usedlosti Ješetice Frant.Kadlec, Hlaváčkova Lhota Jan Louda, Ješetice čp.4 Jan Koreš, Ješetice čp.12 Jos.Hrubant, Ješetice Antonín Koreš, Ješetice čp.10 Frant.Koreš, Ješetice čp.8 Josef Kmotras, Ješetice Josef Vacek, Ješetice Ant.Šavrda (statkář), Ješetice Karel Podzimek (úpravčí trati), Ješetice Prvními funkcionáři sboru byli: František Beran, starosta sboru František Kadlec, velitel Karel Podzimek, zástupce velitele Jan Louda, jednatel a pokladník Ze zakládajících členů není do současné doby již žádný na živu. Z druhé generace (synové zakládajícíchčlenů) kteří jsou dosud řádnými členy sboru jsou Boh.Beran a Ant.Louda čp.4. V aktivní a funkcionářskéčinnosti sboru působí v přítomné době jen členové třetí generace (vnuci zakládajících členů a to: Miloslav Beran, Ješetice a Ant.Koreš, Ješetice čp.10. Začátky požárního sboru ve venkovských poměrech malé vesnice nebyly lehké. Avšak získáním široké členské základny a přispívajících členů v krátké době po založení sboru a dále velké snahy a úsilí v kulturní a společenské činnosti získal sbor v krátké době dobré jméno. Pravidelně každý rok byly pořádány nejméně dvě taneční zábavy (posvícenská a ples) a dvě divadelní představení (jedno v přírodě v letním období a druhé na jevišti v předvánoční, nebo vánoční době). Z výtěžku těchto kulturních akcí, dále z darů a příspěvků pívajících členů si sbor vytvářel zdroje na nákup svých nejzákladnějších potřeb. Na výpůjčku u Kampeličky ve Smilkově zakoupil sbor v roce 1924 starší 4 kolovou stříkačku s ruční obsluhou za koňské zpřežení od požárního sboru Smilkov za 3 tis.Kčs. Bohužel neuchovaly se údaje o jejím dalším osudu. Přes namáhavost obsluhy u této stříkačky, plnila svůj základní účel. Pamětníci označují jako první zásah sboru u požáru vůbec (bez stříkačky) při požáru stodoly p.Blandy v Hlaváčkově Lhotě v roce 1924 a následně při požáru obydelního stavení p.Kaprála ve Styrově již s pořízenou stříkačkou, rovněž v roce 1925. V témže roce bylo započato se stavbou hasičské zbrojnice v Ješeticích a v krátkém čase byla stavba i dokončena. S ruční stříkačkou provedl sbor ještě zásahy v létech 1926-1929 u požárů stáje p.Blandy Třetužel, stáje pí Macháčkové v Jíví a stodoly p.Svobody v Horním Borku. Výraznou událostí v činnosti sboru bylo pořízení motorové stříkačky od výrobce Mára Tábor na čtyřkolovém podvozku za koňské zpžežení v roce 1930. Jen těžko se tehdy dávaly dohromady finanční prostředky na její zaplacení cca v hodnotě 30 tis.Kčs. Dělo se ta sbírkami u občanů v místě a nejbližším okolí, žádostmi o dary u místních spolků a peněžních ústavů a subvencí od Hasičské vzájemné pojišťovny. Ale téměř na polovinu její hodnoty byla uzavřena výpůjčka u peněžního ústavu. Tato mimořádnost byla v červenci tohoto roku spojena s velkou oslavou za účasti hasičských sborů z okolí a předvedením sekyrkového cvičení a na závěr s praktickou ukázkou zásahu novým motorovým strojem. První zásah požáru s novou stříkačkou byl u požáru stodoly a chlévů p.Dostála ve Styrově v roce 1930. V živé paměti u místních starých občanů je zvlášť velký požár v roce 1935 v osadě Radíč v neděli o „Arneštovské pouti“ v začátku měsíce září, stodol p.Dvořáka a Hrubého, dále chlévů a obydelního stavení p.Dvořáka. Přesto, že se požár stal v neděli dopoledne, kdy převážná část občanů byla na pouti, přijel náš sbor k požáru jako první. Snad při velkém zatížení praskl již v začátku hašení požáru u stříkačky válec a stroj nemohl plnit svůj účel. Nezaviněné vysazení stroje způsobilo, že občané osady Radíč zakoupili si z vlastních osadních prostředků ruční stříkačku z Arnoštovic a postavili i vlastní hasičské skladiště. Rok 1935 byl vůbec mimořádný na četnost požárů. Plných pět roků, t.j. od roku 1930 proběhlo bez jakýchkoliv zákroků. V uvedeném roce to však byly ještě dva zásahy a to stodoly paní Všechovské – samota v Horním Borku a dále kůlny a obdelního stavení p. Otradovce v Horním Borku. V roce 1938 je ještě pamatováno na zásah u požáru obytného stavení p.Hladového v Ješeticích. V období druhé světové války do roku 1945 byla činnost všech spolků tedy i místního hasičského sboru zmrazena válečným děním. Činnost byla omezena jen na pohotovostní přípravu hasičské výzbroje pro případ požáru a celá kulturní činnost byla prakticky zastavena. Štěstí pro místní občany i v okolí bylo, že nevznikl v tomto období žádný požár, neboť takovýto případ byl navíc posuzován jako sabotážní se všemi neblahými důsledky.
Zprávu zpracoval na základě vlastní činnosti a paměti v požárním sboru Ješetice od roku 1936, s ověřením některých údajů z počátku založení sboru u br.Boh.Berana a dalších členů, člen ZO Karel Helma.
Ješetice, 28.10.1981
Z originálu přepsal: Ondřej Vacek
